Stavba parníku trvala šest let a při prvním spouštění na vodu se zjistilo, že bristolský plavební kanál je úzký, a tak se první plavba až o rok odložila. Její první plavba směřovala do New Yorku. Při druhé plavbě došlo k poškození vrtule, a tak dostala novou, která lépe využívala výkon pohonné jednotky.
Při páté plavbě parník uvízl v zátoce Dundrum v Irsku. Loď se podařilo po pár měsících vyprostit, avšak velké finanční ztráty přiměly společnost k prodeji. Odkoupila ji společnost Gibbs, Bright & Co, která loď nasadila na trasu do Austrálie. Od té doby až do roku 1876 zajišťoval spojení s Austrálií.
Později se z něj stala nákladná plachetnice, která převážela uhlí z Walesu do San Francisca. Během třetí plavby ji zastihlo nepříznivé počasí. Tehdy se téměř měsíc pokoušela dostat do Tichého oceánu. Kvůli poškození však musel zůstat Falklandských ostrovech, kde sloužila jako plovoucí sklad.
V roce 1967 výbor na její záchranu zorganizoval přesun lodi do Bristolu, kde ji zrekonstruovali a původní kotle a stroje nahradily replikami.
