Operu Garnier nebo Palác Garnier postavil v 19. století Napoleon III. Všechno to začalo tím, že Napoleona III. během cesty do Opery ohrozil výbuch bomby. Tehdy si Napoleon uvědomil, že město potřebuje bezpečné divadlo, a tak vyhlásil konkurz na novou budovu divadla.
Do konkurzu se zapojilo 170 architektů a vyhrál ho tolikrát neznámý architekt Charles Garnier, protože jako jediný splnil velmi obtížné podmínky Napoleona III. On požadoval, aby se budova nacházela přesně v centru. Právě tam byly problémy s podzemní vodou, které odradila mnoho architektů. Právě Charles Garnier vytvořil podzemní sběrnou nádrž, která vyrovnávala tlak. Do patnácti let dokázal vybudovat pompézní stavbu, která měla velikost 11 500 m2.
A tak tato budova svou velikostí prekovala i známé divadlo La Scala v Miláně. Opera Garnier se stala největším divadlem na světě a centrem společenského života v té době.
Během historicky prvního představení se zde shromáždila smetánka, která sem přišla ukázat své vysoké společenské postavení. Během návštěvy obdivovali krásnou architekturu, která se podobala paláci. Proto se Opeře Garnier často mluví také Palác Garnier. Každý kousek paláce je unikátní a dech beroucí.