Pantheon nechal v letech 118 - 125 nl postavit císař Hadrián. Má jedinečné proporce, což dokonale představuje příklad klasické architektonické harmonie. Stavba je stejně vysoká jako široká a jeho kruhová budova v sobě ukrývá různé tvary a formy. Vyvrcholením je masivní kupole, která má průměr 43 metrů a stala se prototypem pro všechny podobné stavby na světě.
Budova se začala stavět na místě starší stavby jako astronomický nástroj. V dávných dobách antiky byl připisován velký význam dvěma rovnodennosti, kdy je noc tak dlouhá jako den a také letní a zimní slunovrat. Tyto údaje byly důležité pro kontrolu přesnosti kalendáře. Každoročně během slunovratu sluneční paprsky pronikaly přes otvor v kopuli, jehož průměr je 9 metrů, přímo na podlahu před hlavním vchodem.
Pantheon lze dnes považovat za nejzachovalejší antickou památku na území Říma. Ve velké části díky tomu, že byl od roku 608 používán jako křesťanský kostel. Dodnes a pyšní krásným interiérem. Jeho jeskynní centrální část nebo "cella" je rozdělena do tří částí. Nejnižší část má šest výklenků, v nichž obvykle stály sochy bohů. Mezi nimi je osm svatyň, po kterých stranách jsou mramorové sloupy.
