Torre de Belém

Belémská věž je jedním ze symbolů Lisabonu a také vzpomínkou na velké námořní objevy a časy, kdy Portugalsko zažívalo tzv. zlatý věk a bylo světovou námořní velmocí.

V západní části Lisabonu se nachází čtvrt Belém, která je asi nejvýznamnějším místem Lisabonu. Zavede vás do dávných dob, do portugalského zlatého věku, kdy Portugalsko patřilo k nejbohatším zemím světa. V minulosti se zde nacházel přístav, konkrétně při ústí řeky Tejo, odkud portugalští mořeplavci podnikali své objevné plavby do neznámých končin světa. V roce 1497 z tohoto místa vyrazil na svou plavbu do Indie Vasco da Gama, čímž se začalo nejslavnější období země. Díky své cestě otevřel brány Orientu a vrátil se s nákladem jako muškátový ořech, skořice, pepř, hřebíček, čímž položil základy obchodu s kořením.

V Lisabonu bylo postaveno několik důležitých staveb, které měly symbolizovat toto nejslavnější období v dějinách Portugalska. Je to hlavně úžasný Klášter svatého Jeronýma a Belémská věž (Torre de Belém). Obě památky jsou na seznamu světového dědictví UNESCO a jde o nejstarší lisabonské stavby, které dokonce přežili ničivé zemětřesení v roce 1755.

Torre de Belém byla postavena, aby plnila obrannou funkci a střežila vstup do lisabonského přístavu. Věž dal postavit král Jan II. a po jeho smrti ji dokončil král Manuel I. Věž se začala stavět v roce 1515 a výstavbou byl pověřen architekt Francisco de Arruda, který si získal dobré jméno stavbami v severní Africe. Pro stavbu navrhl maurské a orientální prvky. Na výzdobě budovy se podílel i Diogo de Boitaca, který se podepsal i pod nedaleký Klášter svatého Jeronýma. Stavba věže trvala celých šest let a dokončena byla v roce 1521. Věž původně stála na malém ostrůvku obklopena řekou Tejo. Po zemětřesení v roce 1755 a následných ničivých vlnách a nánosech se spojila s pevninou.

Věž sloužila jako pevnost do roku 1580 a následující století se využívala jako vězení a celnice pro lodě. Teprve v roce 1845 ji nechala královna Marie II. zrekonstruovat na popud spisovatele Almeida Garretta.

Torre de Belém je postavena v manuelskem stylu, který je charakteristický pro stavby vznikající za vlády krále Manuela I. Typickými prvky tohoto stylu je bohaté zdobení, věžičky, klenby, balkony, templářské kříže a vyobrazení zvířat. Naleznete zde v kamenech vytesané podobizny delfínů, beranů a dokonce i nosorožce, první vyobrazení tohoto tvora v Evropě. Jde pravděpodobně o nosorožce, který byl jako první dovezen z Indie do Evropy a král Manuel I. ho v roce 1515 daroval papežovi Leovi X.

Věž je vysoká 30 metrů a při stoupání na nejvyšší bod se trochu zapotíte. Bude to však stát za to. Před vámi se rozprostře nádherné panorama. Torre de Belém určitě stojí za vidění i zevnitř. Věž má čtyři podlaží a její součástí je královská místnost, audienční místnost a kaple s žebrovou klenbou. Belémská věž je zasvěcena svatému Vincentovi, který je patronem Lisabonu.